Ability of plants to adapt to anthropogenic pollution

Due to global climate change and human interventions, the environment is changing rapidly. This brings many stress factors that organisms must adapt to. One of the adaptive mechanisms currently widely discussed is rapid evolution, i.e., hereditary change based on natural selection occurring at an ecologically relevant pace. This work deals with the synthesis of knowledge about rapid evolution, the methodology of its research, and its role in the adaptive processes of plants to anthropogenic pollution, focusing on heavy metals in soil and artificial light at night. The collected studies indicate that heavy metals exert strong selective pressure that can lead to the separation of a tolerant population from the original within a few generations. However, the significance of artificial light at night as a selective factor for plant evolution has not yet been studied. Although individual studies deal with adaptive evolution in phototactic insects in response to artificial light at night, extensive research has not been conducted here either. From the general examination of the effects of artificial light at night on organisms (especially animals), both direct and indirect impacts on their functioning are evident, many of which have not yet been described in detail. Thus, the direct and indirect impacts...V důsledku globální změny klimatu a lidských zásahů do krajiny se životní prostředí velmi rychle mění. To s sebou přináší mnoho stresových faktorů, kterým se musí organismy přizpůsobit. Jedním z adaptivních mechanismů, který je v současné době hojně diskutovaný, je rychlá evoluce, tedy dědičná změna založená na přirozeném výběru, probíhající ekologicky relevantním tempem. Tato práce se zabývá syntézou poznatků o rychlé evoluci, metodikou jejího výzkumu a její rolí v adaptivních procesech rostlin k antropogennímu znečištění. Studovanými faktory antropogenního znečištění jsou těžké kovy v půdě a noční umělé osvětlení. Ze shromážděných studií vyplývá, že zvýšené koncentrace těžkých kovů jsou silným selekčním tlakem, který může u mnoha rostlinných druhů vést k oddělení tolerantní populace od původní během několika generací. Naproti tomu význam nočního umělého osvětlení jako selekčního faktoru pro evoluci rostlin zatím zkoumán nebyl. Jednotlivé studie se sice zabývají adaptivní evolucí u fototaktického hmyzu v reakci na noční umělé osvětlení, ani zde však neproběhl rozsáhlejší výzkum. Z obecného zkoumání vlivů nočního umělého osvětlení na organismy (zejména živočichy) jsou patrné přímé i nepřímé dopady na jejich fungování, mnohé z nich však zatím nebyly podrobněji popsány. Přímé i nepřímé dopady nočního...Katedra botanikyDepartment of BotanyPřírodovědecká fakultaFaculty of Scienc

Generation of Routing Protocols Messages Using Spirent TestCenter C1

Bakalářská práce se zabývá směrovacími protokoly v počítačových sítích. Nejdříve je popsáno využití směrovacích protokolů. Dále jsou popsány jednotlivé směrovací protokoly, jejich rozdělení a důležité parametry. V praktické části bakalářská práce popisuje především implementaci směrovacích protokolů RIP a OSPF ve vytvořených počítačových sítích a jak jsou ovlivněny zprávami směrovacích protokolů generovanými pomocí přístroje Spirent TestCenter C1. Hlavním výstupem bakalářské práce je návod pro generování zpráv směrovacích protokolů přístrojem Spirent TestCenter C1.This Batchelor thesis deals with routing protocols in computer networks. First part describes the usage of routing protocols. Next part describes individual routing protocols, their types and important parameters. Practical part of this batchelor thesis describes mainly the implementation of routing protocols RIP and OSPF in a created computer networks and how they are affected by routing protocols messages generated using the Spirent TestCenter C1 device. The main output of the batchelor thesis is a guide for generating routing protocols messages using the Spirent TestCenter C1 device.440 - Katedra telekomunikační technikyvýborn

Polyfunctional Optical network

Tato diplomová práce se zabývá problematikou implementace optovláknových senzorů do pasivní optické sítě se současnou implementací datové komunikace v síti. V první části je proveden teoretický rozbor problematiky optovláknových senzorů a jejich implementace v PON sítích. V druhé části je zhotoveno několik zapojení pro realizaci polyfunkční optické sítě. Je zde realizováno měření pomocí Braggovkých mřížek, Fabry-Perótových interferometrů a distribuované měření pomocí zařízeni Ditest od společnosti Omnisens.This thesis deals with the implementation of fiber optic sensors in a passive optical network with simultaneous implementation of data communication in the network. In the first part, a theoretical analysis of the problems of fiber optic sensors and their implementation in PON networks is carried out. In the second part, several circuits are made for the implementation of a multifunctional optical network. Measurements using Bragg gratings, Fabry-Perot interferometers and distributed measurements using Ditest equipment from Omnisens are implemented.440 - Katedra telekomunikační technikyvýborn

NOVÝ VÝSKYT ANTONÍNECKÉHO SOUVRSTVÍ U KOZOJÍDEK (BĚLOKARPATSKÁ JEDNOTKA)

In the frontal part of the Bílé Karpaty Unit the Upper Cretaceous sediments of the Antonínek Formation were observed in excavation for pond near Kozojídky village. The strata consist of medium to thick rhythmic turbidites composed of poorly sorted silty sandstones, siltstones and calcareous clays, intercalated with rare turbidite layers of limestone mudstones. Foraminifer plankton evidenced the Maastrichtian age of strata. The new find indicates the tectonic slice of the Antonínek Formation not detected during previous geological survey

SEDIMENTY MIOCÉNU A KVARTÉRU ODKRYTÉ V ZEMNÍKU U SUDOMĚŘIC

In the gravel pit near Sudoměřice (South Moravia) section of the Miocene and Quarternary sediments was documented. Miocene sandstones at the base of the excavation are part of the Bílovice Formation of the Vienna Basin. Quarternary (Pleistocene) succession consists of proluvial sediments (red gravels and silts) and deluvial sediments (solifluction flows). Entire psefitic material of proluvial gravels came from the adjacent Magura Flysch (Antonínek and Nivnice Formations) as evidenced by quantitative pebble analysis. Red matrix of gravels and red silts got their coloration from the Kaumberg Formation. Proluvial silts contained Lower Miocene foraminiferal fauna reworked probably from the Karpatian (uppermost Lower Miocene) sediments preserved in erosional remnant at Žerotín Hill nearby. Repeated solifluction flows are composed of clays, silts and limestones of the Bílovice Formation. They contained abundant gastropods, bivalves, foraminifers, and ostracodes of the Sarmatian age (uppermost Middle Miocene). Nubeculariaserpulid limestone represents interesting biofacies found at the locality

Pedological and geochemical investigations at the „Red Outcrop“ of Langenlois (Lower Austria)

In einem Aufschluss von Löss-Paläoboden-Sequenzen über Rehberger Amphibolit NW von Langenlois wurden sechs Bodenprofile (Lois 1 bis Lois 6) beprobt und pedologisch, mineralogisch und geochemisch analysiert. Am Profil Lois 7 wurden bodenmikromorphologische Untersuchungen durchgeführt. Zwei Bodenprofile (Lois 1 und 2) haben sich über Amphibolit entwickelt, zwei über einer Amphibolit/Marmor-Wechsellagerung (Lois 5 und 6) und drei Bodenprofile sind Sequenzen von polyzyklischen Paläoböden mit fossilen Bodenhorizonten ohne unterlagerndes kristallines Gestein (Lois 3, 4 und 7). In den Profilen Lois 1–4 und Lois 7 konnten intensive Karbonatanreicherungen beobachtet werden. Diese hohen Mengen an Karbonat können nicht Produkt einer rezenten Bodenbildung sein, sondern sprechen für eine Infiltration von ursprünglich das Profil überlagernden kalzitreichen Sedimenten (Löss), die erodiert wurden. Zudem wurde in Profil Lois 2 ein Kalksinter angetroffen. Dieser Kalksinter könnte aus der Verwitterung der im Profil Lois 6 aufgeschlossenen Marmorlagen stammen. Die Kalksinter-Schicht scheint die Stoffflüsse zwischen unterliegendem Gestein und Solum in den Profilen Lois 1 und 2 mehr oder weniger zu unterbinden, was auch durch die Ergebnisse der geochemischen Analytik unterstrichen wird. In den fossilen Horizonten wurden auch ältere Anzeichen von Tonverlagerung in Form von Tonkutanen über den Aggregaten und darüber hinaus leichte Pseudovergleyungserscheinungen angetroffen. Die mächtigen Profile ohne aufgeschlossenes Grundgebirge (Lois 3, 4 und 7) weisen mehrere polyzyklische Sedimentationsphasen und dadurch mehrere Generationen von fossilen Horizonten auf. Aufgrund der bodenmikromorphologischen Analyse können die Böden vom „Roten Aufschluss“ altersmäßig im unteren bis mittleren Pleistozän oder älter angesiedelt werden.researc